Maledivy

Ostrovní stát Maledivy – oficiálním názvem Maledivská republika se rozkládá na dvou řadách atolů křižujících rovník. Země je tvořena 1 190 ostrovy, které jsou zformovány kolem 26 přírodních atolů tvořících prstence kolem lagun. Maledivy zabírají kolem 90 kilometrů čtverečních Indického oceánu, nejbližšími sousedy jsou Srí Lanka a Indie na severovýchodě.

Moře Malediv

Unikátním bohatstvím Malediv, je podvodní svět, dodejme, že 99 % rozlohy státu zabírá moře.

Každý atol Malediv je posazen na korálovém útesu obkličujícím lagunu a hlubokém kanálu rozdělující prstenec útesů. Řetěz ostrovů se nachází mezi těmito prstenci atolů, každý ostrov má kolem laguny svůj vlastní reef. Ty jsou plné nesčetných druhů podmořské fauny a zářivých korálů, které ostrov chrání před vlnami a větry vanoucích z okolního oceánu.

Obyvatelstvo Malediv asi je velmi dobře vědomo bohatství, které jim poskytuje moře a příroda a s nimi spojená obživa a turistický ruch. Proto zavedli velmi přísné zákony na ochranu životního prostředí a některé významné mořské oblasti jsou prohlášeny za chráněné, stejně jako některé ohrožené druhy živočichů jako žralok velrybí, želvy, delfíni.

Historie

Maledivané mají rádi příběhy, a proto není divu, že raný počátek jejich historie je uchovávaný v mýtech a legendách. Ale jako všude jinde se i v těchto mystických příbězích skrývá část pravdy. Třeba v Rannamaari, příběhu o mořské příšeře, která každý měsíc požadovala obětování panny, dokud ji statečný muž z Maroka Abdul Barakaath-Ul Barbary nezahnal od ostrovů. Přitom hrdinný zachránce Malediv je skutečná historická postava, která ve dvanáctém století obrátila ostrovní obyvatelstvo na islám.

První zmínky o Maledivách jsou ještě mnohem straší. První osídlení proběhlo někdy kolem roku 500 př.n.l., rybáři ze Srí Lanky a Indie a už od 2. století se objevovaly zmínky u arabských obchodníků. Jediná nadvláda, které Maledivy kdy podlehly, byla portugalská a trvala patnáct let. Později měli o území zájem Holanďané a Britové. Od roku 1968 jsou Maledivy republikou v čele s prezidentem.

Obyvatelstvo

Vzhled Maledivanů se mírně liší atol od atolu, ale jejich geny pocházejí z jižní Asie, Afriky a Arábie. Jazyk dhivehi vznikl smísením dialektů příchozích, ale stejně dobře se tu domluvíte i anglicky. Oficiálním náboženstvím je islám, ale podobně jako okolní národy i Maledivané tíhnou k přírodním božstvům a nadpřirozeným jevům.

I v umění ostrovanů je znát vliv původních domovin ostrovanů, v hudbě dominuje bodu-beru, velký buben připomínající africké perkuse. Dhoni, unikátní Maledivské plachetnice, vykazují mnoho podobných znaků s arabskými. Řezbářské umění Maledivanů zase zahrnuje znaky objevující se v jihovýchodní architektuře.

Život lidí tu plyne po staletí stejně, rybáři tráví převážnou část dne na moři, dalšími významnými hospodářskými odvětvími je pěstování a zpracování kosových ořechů, sběr muší a v posledních letech stále vice turistický ruch.

Hlavní město Malé se rozkládá na stejnojmenném ostrově a je jediným městem na Maledivách. Celková populace čítá 350 tisíc obyvatel, přičemž v Malé jich žije zhruba 100 tisíc. Město je významným historickým a náboženským centrem, hojné památky a muzea mapují prastarou historii země.

Počasí

Na Maledivách panuje téměř po celý rok ideální počasí s celoročními teplotami kolem 27 °C leží mimo oblast cyklonů a proto nemá ani nijak výrazné období dešťů, nejvíce jich spadne v červnu a červenci. Ideální doba návštěvy je od listopadu do května, ale turistická sezóna probíhá prakticky po celý rok.

Průměrná denní teplota vzduchu se po celý rok pohybuje kolem 26 °C. Průměrné dešťové srážky za měsíc činí v lednu asi 50 mm a v červenci 230 mm. Nejdeštivějším měsícem je červen s 305 mm srážek.