Santorini

Fira

Hlavním městem ostrova je Fira, nebo chcete-li Thira či Theka. Stejně se v současnosti oficiálně jmenuje celé souostroví Santorini. Z našeho pohledu je ale město Fira spíše vetší vesnicí, počet stálých obyvatel se vejde do dvou tisíců, v průběhu turistické sezony ovšem rozrůstá o stovky a tisíce turistů.

Město leží na západně ostrova, na vysokém, strmém útesu. Z pobřeží tam musíte vyšplhat po svých, nebo se svést na oslu či lanovkou. Z druhé strany kopce vede samozřejmě silnice. Už z dálky Fira upoutá svým vzhledem, na skále namačkané bělostné domečky natřené zářivě bílou nebo jemnými pastelovými barvami. Když se ocitnete v centru, můžete bloudit úzkými uličkami lemovanými obchůdky, náměstíčky a tržišti.

Architektura domů je velni zajímavá a zcela se vymyká našim zvyklostem.  Vstup většinou vede do horního patra, odkud se dům rozrůstá do nižších pater vytesaných do skály zakončených terasami a balkony. Domky bývají spojeny chodbami či terasami navzájem a návštěvník má pocit, že se ocitl v mraveništi.

Kromě atmosféry a zajímavé městské architektury můžete ve Fiře nalézt několik kostelů, sídlí tu totiž biskupství ortodoxní i katolické církve. Stojí tam také klášter Dominikánského řádu. Nenechte si ujít návštěvu katolické katedrály, klášter dominikánek Sv. Kateřiny, Metropolitního chrámu. Povinností každého návštěvníka Santorini je návštěva Archeologického muzea ve Fiře.

Archeologické muzeum

Sbírky Archeologického muzea ve Fiře pocházejí převážně z vykopávek v Mesa Vouno a zahrnují dlouhé období  od třetího tisíciletí před Kristem až po období antického Říma. V muzejních vitrínách jsou k vidění amfory mince, nádobí, sochy a další památky nedozírné ceny.

Klášter Profitis Ilias

Klášter Profitis Ilias byl pojmenován podle hory, na níž stojí. Jeho zakladateli jsou mniši Jáchym a Gabriel, kteří získali povolení od cařihradského patriarchy a roku 1771 začali se stavbou kláštera. Za dnešní podobu vděčí klášter králi Othonovi, který okouzlen tamní krajinou nechal klášter rozšířit.

Za zdmi kláštera Profitis Ilias se ukrývají vzácné církevní předměty, mezi nimi ostatky svatých, ikony z 15-18. stol., zlatem vyšívané ornáty, diamanty pokrytá mitra patriarchy Grigorie, ve stříbře vázané rukopisy, železný kříž z 12 stol.  Knihovna ukrývá více než 12 tisíc knih.

Součástí kláštera je i Etnografické muzeum, jehož sbírky jsou zaměřené na vývoj řemesel a pracovních nástrojů.

Klášter sv. Mikuláše

Nejstarší klášter na ostrově byl zasvěcen svatému Mikuláši. Jeho původ sahá do poloviny sedmnáctého století, kdy rod Gyzi přeměnil kapli Svatého Mikuláše ve špatně přístupném Skarosu na klášter a ženy z tohoto rodu se staly prvními jeptiškami.  Později byl klášter přestěhován na přívětivější místo mezi vesnice Imerovigli a Firostefani. Současnou podobu získal v letech 1815-1820 a o třicet let později se stal majetkem řeckého státu. Návštěvníky upoutá kostel svatého Mikuláše ve dvoře, zajímavé ikony a výzdoba vůbec.

Skaros

Na nejsevernějším cípu pobřeží, na vrcholu nepřístupného, strmého útesu byl vybudován hrad Skaros, který v minulosti sloužil jako sídelní město ostrova. Byl zbudován ve středověku, kdy ostrovu vládli Benátčané. Pověsti praví, že nebyl nikdy dobyt, jeho úplné zničení způsobilo mohutné zemětřesení v 19. století. Jeho ruiny jsou jedním ze symbolů Santorini a často fotografovaným objektem. V okolí hradu byly zachovány i další středověké trosky staveb a hroby.

Nea Kameni

Možná trochu adrenalinovým, ale nezapomenutelným zážitkem se stane návštěva ostrůvku Nea Kameni, který je vlastně stále činnou sopkou. Cestu k ostrůvku zajišťují rybáři, kteří vás za poplatek rádi dovezou do chráněné zátoky na Nea Kameni. Odtud musíte nahoru pěšky po pěšině, kterou tu vymlely proudy lávy. Na vrcholku nahlédnete do nitra vulkánu, z něhož stále stoupají sopečné výpary. Když se rozhlédnete, otevře se vám fantastický panoramatický pohled na nedaleké ostrovy.

Episkopi Gonias

Kostel Nanebevzetí Panny Marie leží asi 6 km od Firy. Jeho výstavba začala koncem 11. století na příkaz byzantského císaře Alexiose Kmnenose. Je postaven v byzantském stylu s kupolí. Dnešní budova se ale od původní liší, jelikož v průběhu staletí došlo k několika přestavbám a přístavbám, takže  ukázky původního byzantského slohu rozpoznáte pouze v obloucích kostelního stropu.

Vykopávky Akrotiri

Kolem roku 1650 př.n.l. pohřbil sopečný popel po výbuchu sopky minojské město. Popel sice zahubil vše živé, ale pro časy budoucí bezpečně zakonzervoval domy včetně nástěnných maleb, nádobí a části zařízení a my proto můžeme nahlédnout do života lidí, kteří žili před třemi a půl tisícem let. Archeologický výzkum započal roku 1967 a stále probíhá. Aby bylo zabráněno poškození vlivem počasí, vznikla nad vykopávkami plechová střecha. Od roku 2005 jsou vykopávky z technických důvodů pro veřejnost uzavřeny.